Praha - Fotbalové Střešovice touží po návratu do Pražská teplárenská přeboru. A v téhle sezoně, když půjdou nahoru vždy dvě mužstva z každé skupiny A třídy, je možnost posunu větší. Po čtvrtině soutěže vede tým trenéra Pavla Gregora tabulku bez porážky a v klubu vládne spokojenost. „Z tohohle pohledu beru remízu 1:1 na Újezdě s přibývajícím časem víc a víc,“ přiznává trenér Střešovic.


Vypadá to, že si toho získaného bodu docela vážíte. Byla šance získat i víc?
Řekl bych, že by ten zápas šel rozdělit na čtvrtiny. Na začátku a na konci nás tlačili domácí. My jsme byli lepší před přestávkou a v první části druhého poločasu. Z tohohle pohledu se dá říct, že tu remízu beru.

Jste spokojený i při pohledu na tabulku...
Po čtvrtině soutěže jsme na prvním místě, navíc jsme uhájili neporazitelnost, to se nám samozřejmě ve Střešovicích líbí. Myslím, že tabulka odpovídá kvalitě týmů, jaké v naší skupině hrají. Ta trojka na čele si to rozdá o postup. Pokud to samé řekl trenér Újezda Jeřábek, tak s ním musím jen a jen souhlasit. Možná jsem čekal, že bude výš jeden z expřeborových týmů, ale po sestupu je vždycky první rok těžký.

Sezona tedy zatím splňuje vaše představy?
Určitě ano. Ono se to třeba nemusí někomu zdát, ale i u nás v týmu byla značná obměna. Odešli čtyři hráči. Jen my jsme se většinou posílili z vlastních zdrojů. Jsem spokojený s tím, jak to ve Střešovicích funguje. Morálka a tréninková docházka je ještě lepší než tomu bylo v minulé sezoně a to musím říct, že už tam byla vynikající.

Teď vám asi budou i kolegové z přeboru závidět. Můžete být konkrétní, jak to ve Střešovicích ohledně tréninků tedy je?
Trénujeme čtyřikrát v týdnu a na tréninku míváme pravidelně od čtrnácti do sedmnácti hráčů. Já jsem rád, že to tak je, ale zase takové překvapení to pro mě není. Už v mých bývalých působištích bývala účast na tréninku také vysoká a kluci, co pode mnou hráli, to můžou potvrdit. Možná se to někomu může zdát zvláštní, ale tvrdé tréninky a přísnost je pro spoustu kluků i v dnešní době lákadlem.

Je právě tohle největší přednost Střešovic?
Řekl bych, že ano. Je to naše největší síla. Je tam ze strany kluků, a tedy i celého týmu, znát ta cílevědomost, tým se semknul a jde si za sým. U kluků je vidět ta touha se zlepšovat.

Vidíte tedy nejen výsledkově ale i herní zlepšení?
Určitě. Naším prvním cílem do sezony je postup do přeboru. Ale potom jsou i další věci, kdy chceme, aby se každý z hráčů každého půl roku herně posouval. A musím říct, že i tahle druhá věc se nám daří. I v tom je kouzlo, že se práce daří a kluci jdou herně nahoru.

Vyzařuje z vás spokojenost. Leckdo ale namítne: nešel zápas s Podolím nebo Újezdem vyhrát?
Když bych měl oba zápasy zkusit porovnat, tak v domácím utkání s Podolím bylo k výhře blíž. Dovolím si říct, že jsme v tom zápase byli lepší. Ale nakonec jsme v obou duelech remizovali a očekávám, že podobně vyrovnané budou ty souboje i na jaře. Tam může rozhodovat o úspěchu jediný gól.

Co dalšího vám zápasy s největšími rivaly ukázaly?
Hlavně to byla úplně jiná utkání než v minulé sezoně. Podolí hodně posílilo a když se podíváte na Újezd Praha 4 před rokem a teď, tak je to úplně jiný tým. I proto si té remízy vážím. Chystali jsme se na jejich atypické hřiště, kde se hraje obtížně. Ale všechno jsme uskákali.

Chystali jste se i na umělé trávě?
Myslel jsem to spíš tak, že jsme se připravovali na to, že se musí jinak zahrávat rohy. Věděli jsme, že budou nebezpečné dlouhé auty. Věděli jsme, že jejich hráč kope standardky přes zeď, tak jsme postavili za ní ještě Vokurku, který vykopl gólovou ránu. Stejně jako trenér Jeřábek připravil své mužstvo dobře na Střešovice, tak my jsme se dobře nachystali na Újezd.

Vypadá to na hodně velkou vyrovnanost v tom souboji o dvě postupová místa. Nejspíš rozhodnou ztráty s ostatními celky mimo první trojku. Jak těžké je dostat hráčům do hlavy, aby nějaký na pohled jednodušší zápas nepodcenili?
Je pravda, že se podle mého z té trojice nikdo neutrhne v čele nějak dramaticky a budou rozhodovat ztráty s ostatními soupeři. My v tomhle směru máme určitou výhodu. Víme, jak těžké to je. Poznal to třeba Újezd na hřišti 1999 Praha, kde prohrál. Určitě se ve složitých situacích ocitneme my i Podolí. Víme, že nás čekají náročné zápasy. Ale podcenit soupeře, to si myslím můj tým nedovolí. A jestli nějaký zápas nezvládneme a ztratíme body, bude to určitě něčím jiným. Můžou přijít zápasy, který týmu prostě nesednou a soupeř bude lepší. Rozhodovat ale bude ještě jedna věc.

Prozradíte jaká?
Myslím, že hodně důležitá bude zimní příprava. A nepůjde jen o to, jak týmy ty tři měsíce odmakají. Bude záležet také na tom, jak se týmy posílí nebo jak případně oslabí. My jsme třeba během léta oslabili o dva gólové hráče. Odešel Turek a tak Fin Santi, takže co se týče mého týmu, tak bych chtěl, abychom proměňovali víc šancí. Na tom se určitě dá pracovat. A my chceme být lepší, abychom to všechno dotáhli ke splnění našeho cíle, kterým je návrat do přeboru. Ale je před námi ještě hodně práce.

René Machálek, sport.cz

zdroj: fotbalpraha.cz