Rozhovor: Daniel Novotný

Střešovice - V dalším díle našeho seriálu rozhovorů s trenéry jsme vyzpovídali další novou tvář v našem trenérském štábu Dana Novotného, který k nám přišel z Roztok

Dane mohl bys nám ve stručnosti popsat své fotbalové začátky? Jak a kde jsi s fotbalem začínal?

Začínal jsem v AFK Podolí Praha. Bylo mi tenkrát 8 let. Po sedmi neúspěšných náborech v TOP českých klubech mě táta vzal na Kavčí hory a tam mě přijali. Dopadlo to nejlépe, jak mohlo. Mám na to krásné vzpomínky.

Mohl bys  popsat svou hráčskou kariéru ? Za jaké týmy jsi hrával, jak dlouho? Případně napsat nějaké hráčské úspěchy?

Měl jsem hrozně rád míč a nikomu jsem ho nechtěl přihrát. To se tady tenkrát v mládeži moc nenosilo. Po fyzické stránce nic moc. Takže jsem se v mladším dorostu nevešel do divizního výběru a odešel jsem do PSK Union Praha (dnes FK Union Praha). Tam to bylo lepší, ale příliš mnoho jsem toho neodehrál. Potom už se moje hráčská kariéra podřizovala té trenérské. Takže angažmá na Karlštejně, v Jílovišti a potom trvalý odchod do Roztok, kde jsem vedl dvě mládežnické kategorie, abych to měl vše na jednom místě. Mezi hráčské úspěchy mohu zařadit postupy s SK Roztoky a PSK Union do vyšších soutěží.

Co tě přivedlo k trénování? Mohl bys popsat, jak si začínal, kde jsi trenérsky působil? Kdo tě v trénování ovlivnil a co tě na trénování baví?

To, že chci dělat fotbal, jsem věděl vždycky. Prakticky jsem od mala nic jiného nedělal a na nic jiného nemyslel. Trénuji zhruba od 17 let. Vážně jsem to začal brát zhruba v 25 letech. Vždy jsem hrál a u toho trénoval, prostě mě to bavilo. Sledovat lidi, sledovat hráče, sledovat trenéry. Strašně rád jsem nemluvil a jen sledoval a přemýšlel, jak bych to udělal já, a proč to tak udělat atd. Bavilo mě sportovní, zdravé, fotbalové prostředí. Bavila mě parta lidí. A když jsem pak začal být hlavním trenérem, tak jsem toto pozorování zúročil a dělal jsem to po svém. Určitě mě zaujal rok v FK Motorlet Praha na pozici asistenta u U12. Tam jsem nahlédl do ligové špičky. V SK Roztoky už to bylo více vůdčí. Tam už byly zapotřebí manažerské schopnosti, protože si toho hodně musíte zařídit sám. Přesto to byly hezké roky. Spousta kluků odešla z mých kategorií do TOP pražských klubů a klub vydělal peníze. S mým ročníkem 2006 se kterým jsem byl 4 roky jsme hráli krásný fotbal. Na závěr jsme prolétli okresní přebor a v 18ti zápasech kluci dali 165 gólů. Následující rok jsme hráli krajský přebor, a i tam jsme si nevedli vůbec špatně.

Jaké jsou tvé osobní cíle a vize jakožto mladého ambiciózního trenéra?

Mým hlavním cílem a myslím, že by to tak mělo být u každé profese, je se tím bavit a zároveň se chtít neustále rozvíjet. Nejbližším cílem je určitě UEFA licence A a Coerver kurs 3. A pak se uvidí, co dál. S pokorou stoupat krůček po krůčku. Časem bych chtěl ke starším kategoriím na velké hřiště.

Založil jsi vlastní fotbalovou akademii. Mohl bys říct co tě k tomu vedlo, co všechno to obnáší a jak se za tu dobu akademie rozrostla, posunula? Případně kam až bys jí chtěl posunout? Jaké jsou cíle, vize?

Roky jsem pracoval v gastronomii a časem i na manažerských pozicích. 5 let jsem působil jako provozní v restauraci na Národní třídě a do toho jsem trénoval děti. Bohužel jsem patřil mezi ty, kteří neumí odpočívat a oddělit pracovní život od osobního. Musel jsem být stále v pohotovosti a pokud možno dělat všechno. Když už něco dělám, tak na 150 % a moje hlava pořád jede. Po pěti letech tohoto tempa provozní + trenér dvou kategorií jsem to odnesl zdravotně. Bylo jasné, že pokud v tom budu pokračovat, tak se vše ještě prohloubí. A jelikož mým snem vždy bylo mít svou fotbalovou akademii, tak jsem se rozhodl pro tuto cestu. Ze začátku to bylo hrozně těžké a každý mě od toho odrazoval. Vytrval jsem a dnes jsem za to šťastný. Potkal jsem důležité lidi, kteří mi hodně pomáhají a bez kterých by to nešlo. Mám to štěstí, že si můžu plnit svůj velký sen a za tím si vždy půjdu. Jelikož jsme, dá se říct v začátcích, nemáme tak velké příjmy, abychom si mohli dovolit zaměstnance. Takže jsem ředitelem, trenérem, účetním a správcem webových stránek najednou. Výhodou je, že mám neustále o všem přehled. Tím, že se rychle posouváme dopředu, tak už je toho hodně. Do toho ještě tato doba, kdy se neustále něco mění a není možné pořádně plánovat. Našim cílem je prosadit se v zahraničí, spolupracovat se školami a podporovat děti k pohybu, ke sportu. Také sem přivést zahraniční trenéry a pořádat kempy ve spolupráci se zahraničními i místními kluby. Láká nás USA a Asie. Zároveň bych moc chtěl, aby akademie pomáhala a rozdávala radost. Momentálně jsem před dvoutýdenní stáží v Srbském klubu FK Vojvodina Novi Sad. Neskutečně se tam těším.

Před sezónou jsi posílil trenérský tým, když jsi k nám přestoupil z Roztok u Prahy. Jaké jsou zatím tvé dojmy, pocity z nového působiště?

Jsem moc rád, že tu jsem. Je to ten posun z Roztok, který jsem chtěl. Mám zde prostor pro realizaci, mám podporu, všichni jsou moc hodní, vstřícní a ochotní. SKS 1911 je jedna velká rodina a drží při sobě. Mají zelené srdce, a to se mi hrozně líbí. To je ta nejdůležitější vlastnost. Když děláte srdcem. tak pak jde všechno snadněji. Jsem si jist, že tento klub ještě půjde dopředu. Některé věci bude dobré usměrnit, ale je na dobré cestě. 

Ve Střešovicích působíš jako hlavní trenér kategorie U12 a zároveň jako asistent u U19. V čem vidíš hlavní rozdíly mezi žákovským a dorosteneckým fotbalem? I vzhledem k nárokům na trenéry.

Díky pandemii jsem ještě neměl čas a prostor se ukázat. Jelikož u kategorií do U13 už působím dlouhá léta, tak tam jsem si celkem jistý. V U19 je to horší, to je pro mě velká výzva a krok dopředu. Mám velké štěstí, že hlavní trenér je Dan Klír, který mi dává spoustu prostoru a je otevřený novým věcem. Spolupráci s Danem si užívám. Jsem si jistý, že až se vrátíme do tréninku, tak mu pomůžu ještě více než doposud. Když ty kategorie srovnám, tak v obou se řeší úplně jiné věci. U12 je zaměřená více na detail technických a pohybových schopností. U19 je hodně o taktice. Obě tyto kategorie mají svá specifika. Aby cvičení hráče posunulo, tak musí být propracované a musíte přesně vědět, co od toho cvičení a hráče očekáváte. A u každé kategorie řešíte v daném cvičení jiný detail. Řešíte jiné modifikace. 

Jaké jsou před tebou "cíle" do konce této prapodivné sezóny?

V tomhle směru jsou moje pocity velmi smíšené. Nastoupil jsem ke klukům v červnu 2020. Odmakali jsme 4 měsíce. Musím říct, že to byla opravdu tvrdá práce. Každým zápasem a tréninkem jsme se zlepšovali a posouvali, kluci byli fantastičtí. Pracovali na sobě, viděl jsem, že mají obrovskou touhu a že jdou za cílem, který jsme si stanovili. A když jsme začali soupeře v lize přehrávat a přišlo by i zlepšení výsledkové, tak nás postihla druhá vlna pandemie Covid-19. Upřímně jsem od začátku moc nechápal, proč to odnesly děti a sport. Ale to sem asi nepatří. Takže cíl pro tuto sezonu je jednoduchý. Vrátit se na hřiště, vrátit klukům chuť k fotbalu. Pojedeme zase dál, uvidíme, v jakém stavu a rozpoložení se hráči vrátí. 

Když to všechno sečtu, tak moc volného času mimo fotbal už ti nezbývá. Je pro tebe náročné skloubit všechny tvé fotbalové aktivity s osobním životem ? Nebo jsi vyhrál i mimo hřiště a máš přítelkyni, která tě ve všem podporuje? 

Moje přítelkyně má obrovskou trpělivost a upřímně jsem hrozně rád, že jí mám, protože mě podporuje a je tu vždycky pro mě. Spousta holek by tohle nedala. Má to se mnou často doma hrozně těžké. Jako člověk jsem na sebe neskutečně přísný, tvrdý a náročný. Má rodina i spousta mých kamarádů mi říká, že co se týče fotbalu, ať v klubu nebo v akademii, tak nikdy nejsem se sebou spokojený a vždy mám pocit, že to šlo udělat lépe a že toho šlo udělat více. Prostě dokud večer nedolezu domů po čtyřech úplně vyšťavený, tak nejsem spokojený. A co je na tom nejhorší, tak toto často vyžaduji i od svého okolí. Naštěstí má přítelkyně fotbal ráda. A když dělám rozbor z videa doma, tak už také zvládne vyjmout momenty, které potřebuji. 

Kdyby ses měl na chvíli zamyslet. Jaké by bylo tvé vysněné trenérské angažmá?

Hrozně rád bych se podíval do Ajaxu Amsterdam, Red Bullu Salzburg nebo Borussie Dortmund. Na to, jak pracují s mládeží. Jak mají vše propracované. Byla by to obrovská zkušenost. Rád bych jednou vedl menší klub a pracoval s ním koncepčně, aby na prvním místě stáli kvalitní lidé a mělo to celé řád a smysl. Nemám rád kluby, kde dominují peníze. 

Chtěl bys na závěr tohoto rozhovoru našim fanoušků, členům a příznivcům něco sdělit ?

V této době se nedá vzkázat nic jiného, než ať mají pevné nervy a jsou na sebe hodní. Všechno zvládneme. Jsme blízko návratu. Celému klubu SKS 1911 přeji mnoho úspěchů a chuti do práce. Pojďme se i nadále posouvat. Máme na to, jsme velký klub se skvělými lidmi.

Dan nov

Jméno, Příjmení: Daniel Novotný
Věk:  31 let
Licence: UEFA B
Hráčská kariéra: AFK Podolí Praha (1998-2006)
PSK Union Praha (2006-2013)
SK Roztoky (2013-2018)
TJ Karlštejn (2014-2015) Hostování
TJ Jíloviště (2016-2016) Hostování
Trenérská kariéra: SK Motorlet Praha (2013-2014)
SK Roztoky (2014-2020)
SKS 1911 (2020-Současnost)
Současná funkce: Hlavní trenér U12
Asistent trenéra U19

Pojď s námi hrát fotbal!

Největší fotbalový klub v praze 6
nabírá nové hráče

Zobrazit více

  • Msmt Logo
  • Praque Logo
  • Praque 6 Logo
  • Facr Logo
  • Praque Football Logo
  • BBP STAVBY
  • Oc Estka 120
  • STRESKY