Rozhovor – Ondra Pospíchal po vítězství v turnaji MVK

Střešovice – Podruhé vedl svůj tým na Turnaji MVK a podruhé se probojoval až do finále. Tentokrát ovšem jeho tým zvládl i poslední krůček a po letech tak mohl zůstat pohár doma. Trenér Ondra Pospíchal nám poskytl exkluzivní rozhovor, kde popsal své pocity bezprostředně po vítězství i dojmy z celého průběhu turnaje MVK22

1.Vyhráli jste prestižní memoriál na počest zakladatele klubu jako první v tomto velkém formátu. Jaké byly pocity?

Bylo to fantastické, ale popravdě mě nejvíce dostalo dojetí dětí. Víc jak půlka kluků po závěrečném hvizdu doslova začala brečet štěstím. Až takové propuknutí emocí jsem u dětí za těch x let trénování nezažil. Zahřálo to hodně u srdíčka a byl to asi jeden z nejlepších pocitů co jsem jako trenér zažil!

2.Připravujete své týmy nějak speciálně na tento, pro Střešovice určitě specifický, turnaj?

Popravdě řečeno letos jsme si před turnajem, i přes velice nabitou konkurenci, mysleli trochu na vyrovnání našeho již zmíněného maxima – na finále. Ale týmy jsme speciálně na takovéto události nikdy nepřipravovali. Spíš se je snažíme zdravě motivovat. Nevím jak tomu bylo před čtyřmi lety, ale letos jsem dětem řekl, že turnaj bude výjimka oproti zápasům, kam bereme podle docházky a snažíme se kombinovat všechny kluky aby si každý mohl zahrát. Kluci věděli, že tam vezmu 14 borců, kteří se budou nejvíce snažit a budou mít nejlepší výkony v těch 3 týdnech. Pak přišla ještě samotná motivace ráno/dopoledne před turnajem. Ale žádná speciální příprava neprobíhala.

3.Co tým? Byl nervózní? Přeci jen velký formát turnaje, spousta fanoušků a jako vždy velká očekávání?

Nervozita asi nebyla, snažili jsme se klukům říct, ať si turnaj hlavně užijí a pokusí se nechat na hřišti vše, bojují jeden za druhého a nevzdávají se za žádného stavu. Myslím, že oni samotní velká očekávání nepociťovali. To jen mi trenéři ano (smích). Ale od toho jsme tam, aby tohle oni nevnímali a neměli na sobě deku. Jediné čeho jsem se trochu obával bylo to množství fanoušků, návštěvníků a hráčů turnaje. Ale kluci jakoby si vůbec nevšimli, že něco okolo hřiště existuje. To jim podle mě hodně pomohlo ve finále, kde se v bezprostřední blízkosti hřiště sešlo podle mého odhadu více jak 150 lidí a všichni fandili. Protože kluci z Bohemky vypadali prvních 5 minut touto atmosférou velice zaskočení.

4.Nesmíme zapomenout ani na druhý tým, který obsadil skvělé osmé místo, jak tam brali kluci svůj výkon a vy trenéři jak jste byly spokojeni?

Druhý tým byl skvělý hlavně ze začátku turnaje. Po remíze a dvou výhrách skončil první ve skupině a vypadalo na skvělé překvapení turnaje. Když jsme viděli pavouka tak jsme si říkali, že by se oba celky mohli setkat v semifinále proti sobě, bohužel se tomu tak nestalo. Druhý tým dostal ve čtvrtfinále za soupeře Aritmu a v tomto derby zaslouženě prohrál. Klukům jakoby uškodila dvouzápasová pauza a v playoff už bohužel nenavázali na ten „drive“ co ve skupině. Každopádně, alespoň částečně se oklepali a odehráli dobré utkání s Kopaninou, kde předváděli krásné fotbalové věci. Bohužel často ztroskotali na skvělém brankáři. No a posledním zápasem o 7. místo se rozloučili s turnajem skvěle. I přes prohru 6:7 s Mostem to byl od nich nejlepší výkon na turnaji a i při stavu 2:5 to nezabalili a hráli až do konce. Takže jsme na ně náležitě pyšní. Aneb jak se říká „They lost but won our hearts“ – „Prohráli, ale získali si naše srdce

5.Celkově tvé zhodnocení turnaje?

Než budu hodnotit naše svěřence, rád bych vypíchnul skvělou organizaci tohoto turnaje. „Pár“ turnajů jsem již navštívil, ale tento je jedinečný, od zázemí, přes připravenost, lidi pomáhající se vším, až po celkovou závěrečnou show a vyhlášení pro děti, je to bezkonkurenční turnaj. Díky vám, že se pak tyto fotbalové příběhy mohou dít v takovéto atmosféře a prostředí! Díky!
Jinak celkové zhodnocení nebude těžké, jsme nadšení, pyšní trenéři, kterým jejich svěřenci dělají neskutečnou radost a cesta turnajem obou týmů to jen potvrzuje! 
Skvělé výkony, ač s malým výpadkem, druhého týmu. Nebo postup ze skupiny smrti prvního týmu, kde se utkal s áčkem Bohemky, Duklou, Roztoky a jeho následná krasojízda playoff až do finále!
Bylo to skvělé a děti si zaslouží jen slova chvály. Je určitě na čem stavět a snad nám tu roste skvělá generace hráčů!

Děkujeme za rozhovor a ještě jednou velká gratulace