TJ PRAGA – U17 1:2 (1:2)

Vysočany – Netradičně ve fotbalové pondělí (pro některé „Velikonoční“, nebo „Červené“) jsme projeli částí tunelu Blanka (dokončeném v době, kdy hráčům bylo deset let). abychom se setkali v šatnách jednoho z nejstarších českých fotbalových klubů (TJ PRAGA Praha založený v roce 1909) a zkusili v mistrovském zápase po 170-ti!!! dnech (za stejnou dobu se dají vypěstovat například rajčata – tak dlouho jsme opravdu nevyhráli) zvítězit.

Zápas hraný v 18:45 za umělého osvětlení byl z naší strany zahájen dobře. V tempu, směrem do útoku, ale nevyjádřený gólem. Domácí neměli důvod nás za sérii lehkomyslných rozhodnutí a provedení nepotrestat a tak se také stalo. Po zbytečné ztrátě míče v prostoru před naším velkým vápnem se k zakončení probil Nikola Markovič a byť stihl Halák rychle zareagovat a zasáhl dobře mířený míč, branku odvrátit nedokázal. Podruhé v řadě jsme si tak museli otestovat, jaké to je, když doháníme ztrátu. Kluci vrhli do zápasu více úsilí a nasazení a naše nulová hodnota na ukazateli skóre se začala měnit. Nejprve se tam objevilo číslo 1. To když si Frývaldský přebral na polovině hřiště míč, před vápnem poslal obránce mimo trajektorii svého běhu a svojí „slabší“ nohou dal brankáři pocítit, jak je někdy zbytečné plachtit vzduchem po tvrdé a přesné střele země-vzduch. Tato scéna se odehrála v minutě 26. Uteklo 9 minut a František Kožený se radoval na vysočanské půdě ze své branky podruhé za Velikonoční svátky. Nekompromisní ranou z malého vápna nás poslal do vedení 2:1. Posledně jmenovaný měl však snad ještě větší šanci na vstřelení branky. Po skvěle zahraném rohovém kopu Krauze (opět „slabší“ nohou). Nicméně hlavou branku přestřelil. Nelze však nezmínit, že Halák nás musel podržet po nebezpečné a tvrdé střele domácího benjamínka. První dějství jsme vyhráli.

V šatně jsme si však řekli, že vyhrát první poločasy umíme, ale body nám to nepřináší. Změnili jsme rozestavění, přivedli do pole čerstvé hráče a s cílem vyhrát celý zápas jsme vstoupili do dějství druhého.

Druhý poločas jsme měli pod kontrolou více, než poločas první, nicméně několik závarů v naší šestnácte po standartních situacích jsme ustát museli. K tomu výrazně přispěl důraz všech hráčů a zejména odvážně a soustředěně chytající Halák. Zvýšit skóre jsme mohli a měli, ale nezvýšili. Ale!! na rozdíl od prvních jarních kol jsme si vítězství zaslouženě pohlídali a v šatně jsme si vychutnali vítězný pokřik. Poprosili jsme pana Brože, aby tři body naložil do auta a odvezl je do Střešovic. Jakmile tak učinil, v tabulce se nám u kolonky bodů změnil stav z 22 na 25. No neni to paráda?

Základní sestava:
Halák – Havel(K), Kučera, Schürrer, Dasbach – Nguyen, Krauz, Kubička – Kožený, De Korver, Frývaldský
Střídali: Morháč, Bouček, Burger, Kuzhman, Šebesťák, Weinrich
Góly: Frývaldský, Kožený
Hráč utkání: Halák

Daniel Klír