Bé mužstvo mužů nastoupilo do nové sezony s posilou v realizačním teamu , pozitivními změnami v kádru a cílem neopakovat komplikace minulého podzimu.
Po „standartní“ červencové (!!!) přípravě a úvodní porážce s lepším mužstvem Spojů jsme přivezli povinných 6 bodů z venku, bodovali ještě doma s Podolím a pak už přišly problémy a málo vídaná serie 4 zápasů v řadě, které jsme dohrávali v 10 ti… Kombinace (opakovaně) nepochopitelného termínu začátku sezóny, vážných zranění, pracovních povinností a prázdnin našich studentů zapříčinily, že se velmi brzy (a nadlouho) rozplynuly naše představy o silné stabilní základní sestavě mužstva, doplněné dalšími výbornými playery připravenými kdykoli zvednout z nástupem z lavičky úroveň naší hry :-). Výsledkem byly nervozní a neurovnané výkony a špatné výsledky (5 zápasů bez výhry), žádná zábava …
Nastupovali jsme s železnou pravidelností pokaždé s jinou sestavou (obranná čtveřice s golmanem byli ve stejném složení za 15 zápasů pouze dvakrát ( v posledních dvou kolech) , přičemž důvodem ke změnám nebyly rozmary trenérů)
Náladu jsme si trochu spravili až v závěru podzimu, kdy v posledních zápasech vykrystalizoval základ teamu (6-8 stabilních hráčů) kolem nějž jsme – více či méně úspěšně – zkoušeli organizovat hru (dalších čtyřiceti hráčů. Na podzim nás nastoupilo skoro 50 ! 44 v poli a 4 v bráně :-).
Máme 17 bodů. Je to samozřejmě málo, 10 té místo neodpovídá síle našich hráčů (pokud je máme napsané na papíře :-), avšak – bohužel – odpovídá výkonům, které jsme byli schopni předvádět : z horní půlky tabulky jsme bodovali pouze s Bílou Horou (v našem pravděpodobně nejlepším zápase podzimu jsme ztratili body, ale soupeře přehráli jasně a ojediněle i ukázali svůj potenciál) a body jsme nasbírali jen „dole“ … Zajímavostí je, že z celkových 17 ti bodů jsme rovných 14 přivezli z venku :-). Domácí „pažit“ (umělý, neboť na přírodní trávě jsme byli doma jen jednou) nám tedy moc nesvědčil.
Naše naděje na stabilní a silnou sestavu se tedy (opět) upírají k následujícímu období.
Vzhledem k výkonům, postavení a ambicím Áčka se (doufám) brzy dostaneme pod jiný tlak než loni : budeme se muset začít „seriozně“ zabývat myšlenkami na vršek tabulky tak, abychom v následující sezoně nebrzdili v rozletu Celtik J.
Je zřejmé – a platí to stále – že pro většinu našich hráčů za předpokladu, že práci (a zábavě!) na střešovickém hřišti věnují více času a váhy, to není nereálný cíl.
Děkuji spolupracovníků z realizačního teamu i hráčům za práci a fanouškům i účastníkům z Á a D za podporu.
RT