Jinonice – Na půdu velkého rivala, modrobílého Motorletu, třetiligového klubu založeného v roce 1912 (hrajícího v sezóně 1963/1964 dokonce 1. československou ligu), jsme přijeli v dobrém rozpoložení, plné síle (krom dlouhodobě zraněného Moza) a s velkou touhou uspět.
První poločas se z hlediska obranné činnosti odehrával dle našich představ. Technicky vyspělý celek jsme nepouštěli do kombinace a většinu útočných akcí museli domácí načínat rychlým křížným míčem na rozběhnuté křídelní hráče. S těmito míči jsme neměli potíže, obranná trojice pracovala velmi dobře s notnou podporou zálohy i hrotových hráčů, o které jsme se mohli a museli často opírat. Pokud jsme měli míč, měli jsme vždy vícero možností jak zaútočit, ale finální přihrávky byly buďto moc dlouhé, nebo krátké a i náběhy některých hráčů fakticky znemožňovali alespoň ve střelu vedoucí akci. Poločas tedy skončil smírně 0:0 bez šancí na obou stranách.
Chtěli jsme převzít iniciativu druhého poločasu. Na hřiště jsme poslali čerstvé hráče, změnili rozestavení a chtěli jsme zlomit zápas na svou stranu. Tušili jsme, že kdo dá první branku, utkání nakonec opanuje. A přesně to se také stalo. Míč naservírovaný k malému vápnu doputoval přes hromadu těl až k překvapenému Kučerovi, který na poslední chvíli zasáhl balón tak nešťastně, že skončil za zády rovněž překvapeného Haláka. Nicméně do konce zápasu zbývalo mnoho času a tak nebyl čas propadat panice. V dalším průběhu domácí zvýšili na rozdíl dvou branek hlavičkou po rohovém kopu (tedy disciplíně, ve které bychom díky výškové převaze měli mít navrch). I tak jsme se nevzdávali a někteří hráči šli svým nasazením příkladem ostatním. Tentokrát musím napsat, že střídání nám příliš nepomohla. Tempo zápasu bylo z prvního dějství nastavené vysoko a hráči toto tempo evidentně nezachytili. I tak se nám podařilo si do konce zápasu vypracovat dostatek příležitostí na srovnání, ale v zakončení jsme byli bezzubí. V samém závěru byl proti nám ještě odpískán pokutový kop, jehož proměnění udělalo tečku za celým zápasem.
Příští týden nás čeká neméně těžký zápas a při skládání nominace budeme brát na zřetel nejvíce bojovnost a nasazení. Není možné, aby hráči, hrající celých devadesát minut byli v závěru utkání pohyblivější, rychlejší a agresivnější, než hráči hrající minut 45 a méně!!! Aby někteří končili v křečích, zatímto jiné budeme muset prosit aby při našem útoku běželi sprintem dopředu! Přesvědčit nás o své vůli vyhrávat zápasy budou mít všichni prostor v týdnu na tréninku.
Základní sestava:
Halák – Schürrer, Kučera, Bouček – Havel(K), Bazala, Burger, Brož, Rubáš – Fibinger, Frývaldský
Střídali:
Dasbach, Šebesťák, Kubička, Vosický, Weinrich, Kuzhman
Hráč utkání: Brož
Daniel Klír, 17.04.2023