FK Varnsdorf – U14 2:6 (1:3)

Jiřetín pod Jedlovou – na výročí ukončení druhé světové války, jsme se vydali na sever do města Varnsdorf, který je s 15.500 obyvateli druhým největším městem okresu Děčín a zároveň největším ve šluknovském výběžku.

Nejeli jsme však poznávat místní památky jako například starokatolický kostel proměnění páně, nýbrž na fotbal.

Utkání bylo přesunuto do areálu v Jiřetíně pod jedlovou (ve Varnsdorfu se odpoledne očekával boj o setrvání v druhé lize mezi domácími a Hanáckou Slavií a místní pravidla jsou nastaveny, že pokud hraje A-tým v areálu se nesmí hrát nic jiného)

Jak je známo fotbal se hraje v 11 lidech, nás po „masakru“ na jižním městě zbylo přesně jedenáct Povolali jsme tak na pomoc Vojtu Smetanu do brány z kategorie U13 a na soupisce jsme tedy měli jednoho náhradníka.

Před utkáním byly informace k hráčům jasné dodržujte náš typický styl hry, a hlavně šetřit sílu, kde to půjde. Potřebovali jsme zvýšit naší psychiku, dodat si sílu a odvahu i v případných nesnázích.

Byť jsme v tomto složení nastoupili vlastně poprvé, hru jsme plně ovládali už od výstavby a domácím moc nepůjčovali míč. Diktovali jsme e tempo hry zejména zdařilou kombinací a předváděli pohledné akce. Nutno připomenout že Maty Setinský i přes nedělní zranění přijel kluky podpořit a byl na místě velkou oporou Vojtovi Smetanovi v brance.

Úvodní branku jsme vstřelili již v osmé minutě. Probuzený střelec Bouzek zakončil krásnou kombinaci. Dvě minuty na to přidal hned další branku. Domácím se podařilo snížit z rohového kopu, ale vzápětí z výkopu Smetany dokázal skórovat Markovič.

Do šaten jsme odcházeli za příznivého stavu 1:3.

Přestávka byla velmi krátká oproti normálu a tak jsme neodpočatí šli na plac, kde nás sudí pro změnu nechal vystát důlek než konečně písknul začátek druhého poločasu.

Ten byl velmi rozkouskovaný i díky sporným ba až tendenčním výrokům hlavního arbitra. Musel jsem apelovat na hráče, aby se nenechali rozhodit, drželi se nastaveného obrazu hry z první půle a koncentrovali se pouze na svůj výkon.

Skóre se tak moc nepohnulo, jelikož se moc nehrálo. Až v 60.minutě si naběhl na centr náš nejmenší hráč Havlena a usměrnil míč do sítě. Je to již jeho druhá branka hlavou a také důkaz, že i hráči menšího vzrůstu mohou být nebezpeční ze vzduchu.

Další naší branku přidal ještě Karas a i přesto, že jsme v nastavení inkasovali byl jsem s výsledkem spokojeni.

Bouřlivá podpora po celé utkání od staršího ročníku nás hnala ku předu a za to jim patří poděkování.

Očima trenéra:

Utkání bylo zejména o mentálním nastavení týmu. Smekám před klukama Ve dvou po sobě jdoucích „anglických“ týdnů ze sebe dostali maximum. Hrát každý třetí den je o to těžší s naším počtem absencích, které vždy přijdou. Hrajeme z posledních sil a potřebujeme se rehabilitovat. Utkání ve Varnsdorfu ukázalo jak na tom tým je. Již na začátku svého angažmá u ročníku 2010 jsem říkal že potřebujeme univerzálnost v týmu a ochotu nastoupit nebo zastoupit kde je zrovna potřeba. Dnes se to projevilo, obrana byla složená přednostně ze záložníků, odehráli to s přehledem a nepřipustili žádné drama. Záložní řada pracovala pro tým a vytvářela svou hrou dobré pozice pro útočníky a dokonce se postarali sami o dvě branky.  Nahoře obrozený střelec Bouzek hrál s velkou chutí. Borovec ač na první dobrou naskočil v útoku a zatápěl soupeři velmi dobře. Přestože neskóroval dokázal připravit dvě branky.

Dnes jsem celkově spokojen a klukům děkuji za jejich práci.

Sestava: Smetana – Martinka, Karas, Kunc, Macourek, Markovič, Havlena, Bílek, Bouzek, Karas, Borovec (50’Vihan)
Branky SKS1911: Bouzek 3, Karas, Markovič, Havlena

Další utkání hrajeme v neděli 12.5.2024 od 12:00 doma proti Litvínovu! Přijďte nás podpořit.

Raphael Belei