FC Slavoj Vyšehrad – U17 5:1 (3:1)

Vyšehrad – Vyšehradské návrší v sobě skrývá tajné sklepení, kde je ukryt zlatý poklad. Nad poklady bdí starý český lev s dvanácti lvíčaty. Lev několikrát za rok o půlnoci vychází ven a pátrá, zda české zemi nehrozí nebezpečí. Když zjistí, že je vše v pořádku vrátí se zpět do sklepení. Pokud by však české zemi hrozilo nebezpečí, lev zařve tak mocně, až se vyšehradská skála rozlomí a ze lvíčat se stanou mocní lvi, kteří rozsápou všechny nepřátele. Tak praví pověst.

Byť jsme do utkání vstoupili dobře, měli jsme tlak i střely, dostali se po autovém vhazování Duška a chladnokrevném zakončení Slezáka do brzkého vedení, tak jsme po zbytek prvního poločasu vyklidili pole a báli se hrát kombinační fotbal. Báli jsme se i těch nejjednodušších situací 5vs2 na vlastní polovině a raději jsme pospíchali s útokem dlouhými nákopy, které obrana domácích likvidovala bez sebemenších potíží a tím získávala míč a tím i útočné možnosti pro své spoluhráče. Naši záložníci se dobře nabízeli a hledali si správně volný prostor pro přijetí míče směrem dopředu, ale my jsme buďto neviděli, nebo nechtěli vidět, nebo jsme se báli, že za nimi číhá jeden ze lvů z bájné pověsti o vyšehradském pokladu blanických rytířů. Dostat se zpět do zápasu jsme však mohli a zejména na levém křídle hýřil aktivitou Slezák. Mnohdy nám však práce na křídlech ale také situaci komplikovala. Krajním obráncům křídelníci často utíkali a nechodili si pro míč do nohy a tak docházelo k častým ztrátám a brejkovým situacím pro domácí. Poločas jsme prohrávali o dva góly a bylo potřeba hráče do druhého poločasu povzbudit a změnit myšlení při držení míče.

Plán se rozsypal jako domeček z karet, kdy jsme úplně prospali úvod vstupu do druhého dějství a ihned po rozehrávce jsme sami sebe dostali po tlak a domácí “šemíci” se zadarmo dostali k čtyřbrankovému vedení. Naši kluci se nevzdali a chtěli utkání alespoň brankově zkorigovat. Šancí jsme si vytvořili značné množstvím trefili jsme tyč, měli řadu standartních situací z dobrých vzdáleností, řadu rohů i nebezpečných útoků, ale branku se nám již vstřelit nepodařilo. Co si můžeme odnést do dalších zápasů je bojovnost v poslední třicetiminutovce, kdy jsme v soubojích byli úspěšnější než domácí.

Sestava: 

Nahorianskyi – Kozelský, Přikryl(K), Sedelmayer, Veselý – Frýdl, Rain, Grégr – Dušek, Harrison, Slezák
Střídali:
Dorner, Krajcer, Masopust, Vihan

Hráč utkání:
Kozelský Oliver

Pohledem trenéra:
Zápas se nám hrubě nevydařil. Při většině branek jsme postrádali důraz. Všem brankám bez rozdílu stačilo jednoduše zabránit větším vypětím sil. Gólům jsme přihlíželi z bezprostřední blízkosti, hlavičkovému soboji po rohu jsme se úplně vyhnuli a domácím jsme vítězství přímo darovali. Bojíme se hrát, bojíme se chyby, bojíme se ztráty. Bát se nesmíme!

PS: Gratuluji Rafovi, který s U15 vyhrál právě v Den nezávislosti Toga.

Jubilea hráčů:
Harrison Sebastian William – 55. start v SKS
Přikryl Vít – 175. start v SKS

Citát:
“Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavě odpočinek.”
Hérakleitos, před-sokratovský řecký filozof

Daniel Klír, 27.04.2025