Podzimní hodnocení – U16

Spolu s Karlem Vondráčkem, se kterým trénujeme společně již od sezóny 2017/2018 a máme za sebou přesně 120 odtrénovaných mistrovských utkání, jsme se na ,pro nás nový tým, velmi těšili. Věděli jsme, že kluci mají za sebou extrémně složité fotbalové roky, kdy bojovali v nejvyšších soutěžích a výsledkově se dlouho nedařilo. Když tým moc nevyhrává, morálka klesá, stejně tak chuť do fotbalu obecně. Věděli jsme, že to je jedním z našich hlavních úkolů. Probudit u hráčů radost ze hry, probudit u nich to, že když se blíží zápas, že u nich startuje zdravá nervozita a že se chtějí se soupeřem porvat o výsledek.

Sezónu 2023/2024 jsme začali letním soustředěním v Ústí nad Orlicí. Dobré sportovní podmínky nám umožnili 8 tréninkových jednotek na hřišti + jednu v tělocvičně. Chtěli jsme chlapce poznat zejména po technické stránce a najít co nejvíce společných jmenovatelů u chyb, abychom pracovali s týmem co nejefektivněji. Největším problémem se nám ukázalo býti chování hráčů při ztrátě míče, to znamená pohybová reakce a okamžité přepnutí z útoku do obrany. Zpozorovali jsme v tomto počínání obrovské mezery napříč téměř celým týmem. V podzimní částí jsme se tomu hodně na tréninku věnovali a došlo v této oblasti k velikému zlepšení, i když je třeba říct, že ke spokojenosti máme ještě hodně daleko.
Na soustředění jsme umožnili některým hráčům trénovat s našim přeborovým týmem U17 a Plch s Weisem se do tohoto týmu přesunuli trvale.

Před začátkem mistrovských soutěží jsme absolvovali tři přátelské zápasy, ve kterých se samozřejmě naše nedostatky projeví ještě lépe.
První takový byl proti skvěle hrající a pohybem nad námi dominující Admiře Praha, která nás sfoukla jako svíčku vysokým rozdílem 1:10. V dalším utkání hraném hned následující den jsme si spravili chuť výhrou na hřišti Čechie Smíchov výhrou 4:2. Naprostou katastrofou dopadla naopak naše generálka na hřišti Sokola Řepy, kdy jsme neudělali správně téměř nic a prohráli jsme vysoko 2:7.

Před soutěží samotnou jsme se rozhodli zúžit kádr o některé hráče, konkrétně Rejnek, Bartolotti a Tretiník si místo v našem týmu nevybojovali, byť Samuel s Viktorem se s námi dál 2x týdně připravují a podíváme se na ně znovu detailněji v dlouhé zimní pauze. Černý doplatil na široký kádr brankářů v kategorii starších žáků. Po zralé úvaze jsme upřednostnili na podzim využívat Aleše Havránka, který by jinak v divizi Starších žáků dostal minimum příležitostí. Stejně tak Vojtěch Černý bude mít možnost se k nám v zimě opět zapojit do přípravy.

Do soutěže jsme nevstupovali připraveni tak, jak bychom chtěli. Ideální pozice jednotlivých hráčů nám teprve začínaly krystalizovat a tudíž se ani v jedné řadě nedalo hovořit o jakékoli souhře.

První utkání jsme odehráli na půdě Slovanu Bohnice proti fyzicky zdatnějším hráčům a hře založené právě na této výhodě. Prohráli jsme jasným brankovým rozdílem 0:4. Branky jsme inkasovali převážně po standardních situacích a prezentovali jsme se poměrně pohledným technickým představením s několika dobře vytvořenými střeleckými příležitostmi, ale střelecky jsme se bohužel neprosadili.


Do druhého utkání s Modřany již mohla zasáhnout naše důležitá posila Jorik Dostál, která nám pomohla vyztužit obranné řady. Jorik se v základní sestavě zabydlel již natrvalo. Ani druhé utkání nám však výsledkově nevyšlo a hosté nás porazili 1:3. Do tohoto utkání jsme vstoupili špatně a ve zlepšeném druhém dějství jsme již nedokázali nepříznivý stav zvrátit.

Třetí zápas na půdě Hostivaře byl z naší strany již povedenější, nikoli však opět výsledkově. Prohra 1:4 působí jednoznačně, ale klukům jsme po zápase za výkon poděkovali, byli jsme lepším celkem, kdy o vítězství opět rozhodla fyzická převaha soupeře.

V dalším klání jsme doma přivítali vedoucí celek a suveréna soutěže, Čechii Uhříněves. Utkání jsme prohráli 1:3 po velmi dobrém výkonu okořeněném krásnou brankou Vítka Přikryla.

První vítězství jsme zaznamenali proti Loko Vltavín, kde se nám podařilo vsítit hodně branek a všechny stály za to. Výhra 5:1.

Další utkání jsme chtěli domácí výhru potvrdit a sice na půde Sokola Kolovraty. Zápas skončil nerozhodně 3:3, ale v tomto případě jsme mohli být spíše rádi, neb jsme nehráli vůbec dobře. Pozitivem jsou tři vstřelené branky navzdory chatrnému výkonu.

Další domácí utkání jsme si bohatě zastříleli. Výhra 9:1 hovoří za vše a netřeba k tomu přidávat další komentáře. Povedené utkání po všech stránkách (s výjimkou zbytečného obdrženého gólu).

Stalo se velmi nemilým zvykem, že po dobrém výkonu následuje propadák. Nejinak tomu bylo i v Libuši. Na půdě posledního celku tabulky jsme nepředvedli nic z toho co trénujeme a chceme hrát, přizpůsobili jsme se hře soupeře, s terénem jsme si nevěděli rady a prohráli jsme o jednu branku 3:4 a nejhorší je, že jsme prohráli naprosto po zásluze. Vyhrát jsme ani nechtěli.

Podzim se chýlil ke konci a naše výkony šly postupně nahoru. Ve Vršovicích jsme odvedli solidní práci, ale obdrženou brankou v samém závěru utkání jsme bohužel prohráli. Zápas to byl čistě remízový. Toto byla veliká škoda.

V předposledním klání jsme cestovali na Zličín a utkali se s asi nejlepším týmem soutěže. FAAZ nás porazil jednoznačně 5:0 (4 góly z rohu) a jejich hra byla velmi dynamická, kontrola míče na tuto soutěž unikátní a efektivita byla zdrcující. Škoda jen, že jsme neproměnili některou z řady šancí, které jsme si v druhém poločase vytvořili (v prvním jsme neměli ani jednu). Z výkonu jsme veliké zklamání nepociťovali.

Nu a v posledním utkání jsme jen splnili svou povinnost a porazili jsme sedmibodovou Fotbalovou Akademii Praha poměrem 5:1.


V průběhu podzimní části jsme dostali od klubu ideální tréninkové podmínky. Využili jsme je maximálně. Celkem 61 tréninkových jednotek s velmi dobrou tréninkovou účastí a dobrou pracovitostí. Z pravidla jednou týdně s chlapci pracoval kondiční trenér Lukáš Miščík, který hráče připravoval komplexně po fyzické stránce. V závěru podzimní části bude mít ještě  tréninky zpestřené kondiční trenérkou Jitkou Mašátovou ve Sportcentru Evropská.

Co nás znepokojovalo byla zranění některých hráčů, zejména těch dlouhodobě zraněných. Někteří hráči se dokonce nemohli zapojit do jediného zápasu, což je zejména k jejich nízkému věku obrovská škoda. Toto je oblast, na kterou se musíme také zaměřit a takovýmto zraněním předcházet.

Naše představy o celkovém umístění v tabulce byly naprosto odlišné od skutečnosti. Deváté místo se získanými deseti body je nedůstojné velikosti klubu, jako je ten náš a my musíme vyvinout maximální úsilí v zimním přípravném období, abychom kormidlo nasměrovali tím správným a pro Střešovice jediným možným směrem, tedy směrem k vítězstvím. Příští rok nás čeká Přebor Prahy, ve kterém budeme chtít jednoznačně uspět a musíme se na to připravovat již v této sezóně.

Co jsme ale hráčům před startem sezóny sdělili dál platí a je to to nejdůležitější. Hlavním cílem byl a stále samozřejmě zůstává rozvoj všech hráčů.

Daniel Klír, 29.12.2023